Světlo fialových odstínů, jakoby se právě zrodilo z mlhy na hranici mezi večerem a nocí. Takové jsou svetrové midišaty ORSAY, ve kterých se mísí jemnost s něčím hlubším, téměř neuchopitelným. Šaty, které nenosíme jen na těle, ale na duši – každý steh, každé vlákno jako by se proplétalo s našimi vlastními pocity. Fialová barva, tichá a přesto neodolatelná, v sobě nese cosi melancholického, jako vzpomínka, která přetrvává, i když čas plyne dál.
Věděli jste, že tyto šaty mají v sobě příměs vlny? Jako když na podzimním procházce cítíte první chladný vánek, a přesto vás zahřívá nejen teplý oděv, ale i myšlenky, které se vznášejí kolem. Vlna – přírodní dar, který se přizpůsobí tělu, aniž by vás svíral, jemně obklopuje a vytváří pocit bezpečí. A přitom nejsou ani těžké, ani příliš teplé. Jako kdyby se spojila podstata vlny s podzimním sluncem, které se dotýká vaší kůže jen lehce, s citem. Tyto midišaty nejsou pouhým oděvem. Jsou cestou do nitra, místem, kde se skrývají všechny naše nevyřčené myšlenky. Každá jejich linka, každý záhyb jakoby byl naplněn příběhem. Možná příběhem dne, kdy si je poprvé obléknete a vydáte se do ulic. Možná příběhem rozhovoru, který se nikdy neměl odehrát, ale přesto zanechá v srdci stopy. A ten střih! Midi délka – není ani krátká, ani příliš dlouhá, něco mezi tím. Jako by se pohybovala na hranici mezi okamžikem a věčností, mezi snem a realitou. Když se procházíte v těchto šatech, vaše nohy se jemně dotýkají země, ale myšlenky létají vysoko nad vámi. Jsou to šaty, které vás osvobozují, ale zároveň vás udržují pevně zakotvené ve vlastních snech.
Svetrová struktura dodává těmto šatům hloubku. Není to obyčejný úplet, je to jako plátno, na které malíř vtiskl své nejvnitřnější obrazy. Když se na ně podíváte zblízka, můžete téměř slyšet tiché šeptání nití, jak se vzájemně proplétají a tvoří celistvost. Je v nich něco, co překračuje jejich materiální podstatu. Něco, co vás volá, abyste si je oblékli a stali se součástí toho tichého dialogu mezi člověkem a přírodou.
A přesto, přes veškerou svou jemnost, tyto šaty mají sílu. Sílu skrývat i odhalovat. Když si je obléknete, pocítíte, jak se kolem vás stahuje cosi měkkého, ale zároveň pevného. Není to pouhý oděv, je to zbraň proti zimě, proti chladu světa, který nás obklopuje. A když kráčíte ulicí v těchto šatech, máte pocit, že každý krok je básní, každý pohyb veršem napsaným do vzduchu. Vlna, která je jejich součástí, není jen materiálem. Je to připomínka přírody, která nikdy nespěchá, ale vždy ví, kam má jít. Je to symbol stálosti, a přesto plynutí, jako voda, která stále teče, ale zůstává stejná. A tak i tyto šaty mohou být jakousi konstantou ve vašem životě – když se ráno probudíte, natáhnete je na sebe a víte, že vás provede celým dnem, ať už půjdete kamkoliv.
Tyto šaty mají duši. A když je budete mít na sobě, můžete cítit, jak s vámi splynou.
